Ve Vítkovice Heavy Machinery Group a přilehlých závodech se pomalu chýlil ke konci den otevřených dveří spojený s mnohými atrakcemi pro děti. Rodina ověšena balonky nasedla na zastávce Ředitelství Vítkovic do tramvaje č. 2 a mířila do centra. Malá blonďatá holčička, asi šestiletá, kterou oslovovali Amálka, se chvilku koukala z okna a poté upřela velké modré oči na svého otce a zeptala se: “Tati, co to je ta kliková hřídel?” Tatínkovi se díky zájmu dcerky rozzářil obličej, a začal vysvětlovat: “Víš, to je taková technická součástka zařízení, která mění pohyb z přímočarého na rotační a tak pohání třeba motor nebo čerpadlo, většinou jsou hřídele ocelové. Hřídel je složená z čepů, která spojují taková ramena. Rozumíš mi?” “Ano”, špitla malá dívenka nesměle. Maminka se na ni s úsměvem podívá a jemně povídá: “Amálko, víš, jak je takový ten člun s krabičkou, co má vzadu vrtuli? “Jo!” “Tak tu vrtuli roztáčí motor tím, že jsou vevnitř v takové té černé krabičce válečky, které ten motor rozhýbe a ty válečky pak rozhýbou tu vrtuli, takže se točí a člun může plout. “Ahaaaaaaaaa. To je kliková hřídel.” Amálka se usmála a opět se zadívala z okna…